film

Pokračování filmu Útěk přes Himaláj ukazuje život šesti dětí o pět let později v tibetské exilové komunitě v indické Dharamsale. Uvidíte jejich každodenní život, seznámíte se s jejich myšlenkami, vizemi i vzpomínkami na domov. I když často prožívají radost, některé okamžiky jsou velmi, velmi těžké…

Když tibetské matky posílají své děti na nebezpečný, často smrtící pochod přes Himaláj do Nepálu, aby jim daly šanci na školní vzdělání a další život ve své vlastní kultuře, zřejmě je v Tibetu něco špatně. Čínská vláda ale tvrdí, že je tomu jinak. Maria Blumencron se vydala naproti šesti malým dětem, které šly spolu s průvodcem přes vysoká himálajská sedla, a doprovázela je až do Tibetské dětské exilové vesničky v Indii. Neobyčejně strhující dokument zachycující tvrdou realitu.

Tento etnologický film dokumentuje Khenpo Sodargjäho učení a rozhovory s americkými a evropskými vědci na témata ekologického zdraví, prosperity lidstva, vědeckého porozumění mysli a buddhistické vize světového míru na jaře 2013.

Na vymodlené pozvání kmenových vůdců přijíždí dalajlama do odlehlé chudé vesničky na hranicích Indie a Pákistánu. Výsledkem návštěvy je více než symbolické gesto – dalajlamova nabídka poskytnutí moderní výuky pro děti z vesnice s respektem k jejich náboženskému a kulturnímu dědictví. Bez vzniklého filmu by se o tomto úžasném příběhu nikdo nedozvěděl.

Filmy večera tibetského filmového archivu uvádíme ve spolupráci s Tibet Film Archive, New York.

Film o prvních letech života v indickém exilu.

Nenásilný boj Tibeťanů za svobodu započal po vojenské anexi Tibetu Čínou v roce 1949. 27. února 2009 dostal tento boj nový rozměr, když se na protest proti kulturnímu a náboženskému útlaku upálil mladý tibetský mnich. Stejnou formu protestu od té doby zvolilo již více než 90 Tibeťanů. Oběti sebeupálení však nejsou pouhými čísly – každá z nich byla za života někomu synem nebo dcerou, sourozencem či přítelem. Film Víc, než jen čísla se pokouší jejich čin uvézt do kontextu s pomocí výpovědí přátel a příbuzných.

Od počátku roku 2009 se v Tibetu upálilo již více než 150 lidí požadujících svobodu a návrat tibetského duchovního vůdce dalajlamy zpět do země. Film Palčivá otázka se zabývá pozadím a příčinami jejich protestu.

Ve své filmové prvotině Tání v Tibetu spisovatel a cestovatel Michael Buckley nahlíží skrytou kamerou pod pokličku čínských plánů na výstavbu gigantických přehradních nádrží na velkých tibetských řekách. Mohutné řeky pramenící na Tibetské náhorní plošině přinášejí životadárnou vláhu stamilionům obyvatel Indie a jihovýchodní Asie. Tyto řeky jsou dnes ohroženy táním tibetských ledovců a přehrazením a odkloněním toků v rámci čínských energetických a zavodňovacích projektů.

Mezi starodávnou tradicí tkaní kašmírských šál šahtúš a situací tibetských antilop čiru, vybíjených pro vysoce ceněnou srst, existuje přímá souvislost. Unikátní kašmírská tradice zpracování vlny má velký kulturní a historický význam, její provozování však v minulosti přivedlo vzácné antilopy z přírodní rezervace Čhangthang na pokraj vyhynutí. Mezinárodní moratorium na výrobu a prodej šahtúše bylo pro přežití ohroženého živočišného druhu rozhodující, připravilo však o živobytí tisíce kašmírských tkalců, kteří se zpracováním vzácného materiálu zabývali.

Říkejte tomu karma je sugestivní příběh podle pravdivých událostí o mladém tibetském mnichovi Gyaltenovi Rinpocheovi, kterého jeho mistr poslal ze zapadlé horské vesnice na 1500 km dlouhou duchovní pouť. Přes svaté město Lhasu a střechu světa se vyčerpaný a vyhladovělý dostává do chudých nepálských vesnic a posvátných míst v Indii. Téměř o šest let později zakládá budhistické centrum na západě a na ulici ve Vancouveru se seznamuje s režisérem Geoffem Brownem.